Pěší výlety vn

Pěší výlety
z Doks a blízkého okolí
TRASA "A"
Člověk jedoucí po silnici ze Starých Splavů do České Lípy obvykle nemá ani tušení, že po jeho levé ruce hned za splavskou křižovatkou se rozprostírá krajina, se kterou se mnoho lidí setkává jen ve svých představách. Hluboké rokle, ve kterých je šero i za letních slunečních dnů, skalních průchodů, kde leží sníh mnohdy ještě v červnu, bizarní skalní věže, to vše vytváří skutečná bludiště. Nad nimi se vypínají Šedina (473 m), Maršovická hora (516 m) a Holý vrch (423 m). Porost je zde převážně jehličnatý, mimo cesty málo prostupný. Za zmínku stojí nutnost vybavit se na cestu pitím, neboť toto území je velice chudé na vodu. Najdeme zde zajímavé zbytky po činnosti lidí v dobách dávno minulých, zejména ve skalách vytesané úvozy nebo lomy, kde se lámaly stavební štuky. V minulosti sloužila tato končina často jako útočiště obyvatel okolních vsí ve zlých dobách, nebo lidí se zločineckými sklony. Nejznámější je tzv. Braniborská jeskyně, sklaní převis v rokli pod Holým vrchem, kam lid v r. 1741 prchl před drancující pruskou armádou.Osada Nová Skalka přímo pod kopcem Šedina je idylickým seskupením chalup obklopených lesy a pastvinami, místem, ze kterého lze přímo vejít do zmíněných hvozdů. (Místo si oblíbil i český velikán Jára Cimrman, který zde strávil jedny ze svých třicátých druhých narozenin.)
TRASA "A1"
Z Doks po červené značce podle železniční trati k hotelu U jezera, přes silnici polní cestou k lesu na tzv. Pancířovo pole, odkud je krásný výhled na jezero, Doksy a Bezděz. Odtud asi 300 m lesem (okraj pole napravo) a za křížením cesty s el. vedením na okraji pole nevstoupíme do lesa po cestě, ale půjdeme 40 m mimo cestu po okraji pole severním směrem a dáme pozor, abychom neminuli nenápadné ústí cesty vystupující sevřeným údolím, jímž sejdeme 500 m na zpevněnou cestu. To jsme již na dně Selské rokle a dáme se vlevo po žluté značce. Turisté ze Starých Splavů sem dojdou přímo po žluté značce od křižovatky u záchytného parkoviště. Po jednom km dojdeme na rozcestí a dáme se vlevo po zelené značce do Nové Skalky. Zde odbočíme vpravo po zelených trojúhelnících a vystoupáme na sklaní útvary na úbočí Šediny. Nebudeme se vracet po značkách zpět, obejdeme Šedinu po vrstevnici (vrchol je zarostlý a bez výhledu) a nemůžeme minout žlutou značku, po níž budeme postupovat na jihozápad na Starý Berštejn (zřícenina hradu z přelomu 15. stol. v soukromém majetku a nepřístupná) a dále přes Vrchovany kolem lesní kaple sv. Barbory (1747) přes Nový Berštejn, kde je barokní zámek z pol. 18. stol., dnes upravený na luxusní hotel. V zámecké zahradě je anglický park s golfovým hřištěm a bazénem. Odtud sejdeme do Dubé, odkud se můžeme vrátit autobusem.
TRASA "A2"
Ze Starých Splavů po zelené značce kolem Nového rybníka přes hlavní silnici Dlouhým dolem a roklí Útočiště k tzv. Braniborské jeskyni. Ze sedla pod jeskyní sestoupíme do Černé rokle a zelená značka nás dovede na rozcestí, odkud se můžeme vrátit do Starých Splavů, nebo předtím je možno rovněž po žluté Uhlířovým dolem vylézt na Šedinu a dále viz trasa A1.
TRASA "A3"
Ze Starých Splavů po červené značce Vůbčářskou roklí, asi po 300m před závěrem údolí je po levé straně skalní město. Stojí zato vylézt vysoko nad stezku do skal, nebo se do nich obloukem vrátit z rozcestí v závěru rokle. Dále úbočím Holého vrchu přes sedlo nad Černou roklí kolem Strážního vrchu a Maršovické hory cestou po vrstevnici k osadě Maršovice. Pod lesem krásné výhledy na Českolipsko a na Lužické hory. Dolů po červené značce, kterou na výstupu z lesa opustíme vpravo a po neznačené cestě přes Nový svět se Dlouhou roklí (zelená značka) vrátíme do Starých Splavů, nebo dojdeme do Jestřebí. Odtud je možno pokračovat po červené značce lesem zvaným Rožec směrem na Zahrádky, nebo Vřísek a Holany. Do Starých Splavů nebo Doks se můžeme vrátit autobusem nebo vlakem, či pěšky přes Provodín po modré značce.
TRASA "B"
Většina fotografií v turistických publikacích zachycuje Máchovo jezero se dvěma vrcholy Bezdězu v pozadí. Právě lesy mezi jezerem a Bezdězy představují pro většinu návštěvníků Doks typický obraz Máchova kraje a při tom je zajímavé, že se jedná o lesy většinou uměle vysázené, které v době K.H. Máchy ještě neexistovaly. O co je tato oblast vhodnější pro sport, rekreaci, sběr lesních plodin a zdravotní vycházky, tím je méně atraktivní pro milovníky přírodních krás, alespoň co se fádní klasické turistické cesty z Doks na Bezděz týče. Obraťte proto svou pozornost na turisticky teprve znovuobjevované Slatinné vrchy, v lesích skrytý Mariánský rybník, nebo skalní útvary hned za městem v okolí Králova stolce. Po Mariánské cestě, která vedla přímo do Kuřivod a tvořila nejkratší spojení mezi zámky v Doksech a Mnichově Hradišti, se můžeme projít až téměř k Nové hospodě, kde jen ovocné stromy uprostřed lesa připomínají místo, na kterém v minulosti stával navštěvovaný hostinec.
TRASA "B1"
Od areálu rekr. zařízení Termit půjdeme 3 km po běžeckém okruhu, který je značený červenými trojúhelníky, na rozcestí čtyř cest pod Slatinnými vrchy. Tam opustíme značenou běžeckou trasu a vystoupáme 600 m po cestě k seníku a loučce, odkud vystoupáme přímo na první z vrcholů (430 m a částečný výhled). Navštívit můžeme postupně další tři vrcholy, musíme však počítat s tím, že v horní části nevede žádná cesta. Po sestupu nás již upoutá majestátní zřícenina Bezdězu, která se tyčí nad námi. Dáme-li se kteroukoliv z cest jihovýchodním směrem, narazíme po chvilce stoupání na asfaltovou lesní silničku, z jejíž některých částí se naskýtají zvláštní pohledy na Máchovo jezero a Jestřebskou pánev, pokud se po ní dáme ve směru hodinových ručiček kolem Bezdězů. V každém případě ale dojdeme do obce Bezděz, odkud podnikneme již vlastní výstup na hrad. Za zmínku stojí i Malý Bezděz. Jedná se o chráněné území (státní přírodní rezervace s výskytem tesaříka alpského) bez značených cest. Pokud budeme mít štěstí, můžeme případně uvidět muflony, kteří se v těchto místech vyskytují. Z Bezdězu můžeme pokračovat po modré značce na Valdštejnsko, po červené do Žďáru a na Housku nebo po zelené do Oken. Nejkratší cestou pro návrat do Doks je Máchova stezka po červené značce, která nás přivede zpět k areálu Termit.
TRASA "B2"
Nenáročným, ale velice hezkým výletem je výlet k malebnému a romantickému Mariánskému rybníčku. Výchozím místem může být Dokské náměstí, odkud půjdeme po červené značce vlevo od kostela dolů. Červeně je značena "Máchova stezka", která by nás zavedla až na Bezděz. My po ní půjdeme okolo rekreačního areálu Termit přes pole, pokračujeme lesem a přejdeme velkou louku. Potom asi po 200 m přijdeme na místo, kde se objeví hlubší písek a cesta se jakoby rozdvojuje. My zde uhneme po neznačené cestě vpravo. Po ní půjdeme asi 1 km, po pravé straně se objeví rákosem zarostlé bažiny - to již je východní cíp rybníčku. Půjdeme dále až dojdeme na křižovatku cest, kde se dáme doprava. Cesta nás přivede až na hráz rybníčka, jehož hladina je sevřena čtyřmi skalními bloky. Z hráze je nevšední pohled na Bezděz a na druhé straně vidíme domky v obci Obora. Toto místo patří mezi nejmalebnější místa okolí. Kvůli bažinatému terénu se musíme vrátit stejnou cestou.
TRASA "B3"
Vycházka pro nenáročné turisty. Z Doks po žluté značce na Králův stolec (2,5 km, největší ze skupiny skalních bloků, částečný výhled),zpět na cestu, opustíme značku a pokračujeme vpravo JV směrem na rozcestí čtyř cest ( k východu pokračuje Mariánská cesta), odbočíme vpravo a po 400 m opět vpravo, proti směru červeného běžeckého okruhu. Po 200 m si všimneme pískovcové skalní věže 50 m vpravo od cesty, po dalších 100 m vlevo od cesty zarostlý štukový lom, kde se kdysi lámaly pískovcové štuky pro výstavbu kamenných domů. Po červeném okruhu dokončíme celou trasu opět u restaurace Termit v areálu TJ Doksy.
TRASA "C"
Za turisticky nejatraktivnější oblast z hlediska přírodních krás bylo dlouhá desetiletí v minulosti považováno území nazývané Hradčanské stěny v Polomených horách. Zvedají se přímo od SV břehu Máchova jezera a na severu je ohraničuje údolí řeky Ploučnice.
Ještě ve třicátých letech bylo protkáno sítí turistických cest, vedoucích z Doks a Starých Splavů do Hradčanských stěn. Později se stalo součástí jednoho z našich nejrozsáhlejších vojenských prostorů, ačkoliv zde armáda vyjma malých území nevyvíjela přílišnou činnost. I dnes se stále jedná o vojenský újezd, avšak těžko již zabránit vycházkám zdatných turistů do končin, jejichž divokost a nepřístupnost bude do budoucna ochranou před masovým přílivem výletníků. Celé území je pokryto jehličnatými a bukovými lesy. Z rozeklaných pískovcových pater vystupují sopečné kupy Dub (458 m) a Pec nebo jinak Pecopala (451 m). Od ostatních skalních měst např. v okolí Dubé se odlišují porostem bukových pralesů, pouze severní část zvaná Hradčanské stěny má tradiční jehličnatý kryt. Více než 1/4 území v západní části tvoří nepřístupná oplocená obora. Východní část zabírá státní přírodní rezervace Pecopala. V současné době se uvažuje o zřízení další rezervace Hradčanské stěny a je možné, že pohyb po této lokalitě bude v budoucnosti omezen. Dále popsané trasy vycházejí z Doks a Starých Splavů a končí v Hradčanech s uvažovaným návratem autobusem. Samozřejmě lze ráno odjet autobusem do Hradčan (což doporučujeme) a putování zakončit osvěžující koupelí v Máchově jezeře. Pro orientaci v terénu doporučujeme turistickou mapu "Českolipsko" v měřítku 1:50000, případně mapu Klubu českých turistů číslo 15 "Máchův kraj" ve stejném měřítku.
TRASA "C1"
Z Doks půjdeme východním směrem po žluté značce okolo Králova stolce na hráz Břehyňského rybníka (přírodní rezervace, zákaz koupání a známý pohled na Bezděz). Odtud stále po žluté ke skalní věži Čihadlo (neznačeno, ale je vidět 50 m vlevo od cesty). Dále tuto značku opustíme a vystoupáme k severu na Havířský vrch, z jehož nyní zarostlého vrcholu se nabízí ten nejkrásnější pohled na jezero, Doksy a lesy, táhnoucí se až k obzoru. Cestou si povšimneme řady ve skále vylámaných jam a dáme pozor těsně pod vrcholem na pád do několikametrové šachty. Obojí je pozůstatek po těžbě limonitu před třemi staletími. Odtud název kopce. Po návratu na žlutou značku pokračujeme k úpatí Borného, odkud mohou zdatnější turisté vystoupat na skalní vyhlídku (pohled na jezero a Staré Splavy), případně až na vrchol 447 m vysoké kupy, kde ale vzrostlé stromy znemožňují výhled. Cestou do Starých Splavů můžeme ještě navštívit vrchol kopce Šroubený, který vévodí severnímu břehu jezera. Ze Starých Splavů je možný návrat do Doks lodí, vlakem, autobusem nebo pěšky po červené značce.
TRASA "C2"
Žlutá značka na Břehyň a Borný, po modré do Štěrkové rokle přes Dělovou cestu, Dlouhou rokli do Hradčan - 25 km nebo z Hradčan po zelené značce přes Pusté kostely, Skalní a Sennou bránu do Starých Splavů - 50 km.
Na trasu můžeme nastoupit dvojím způsobem. Buď vyjdeme z Doks po žluté značce směrem na Břehyň (viz popis výletu C 1). Za Borným narazíme na modrou značku, která bude naší průvodkyní až do Hradčan.
Nebo si nástup na trasu můžeme usnadnit chůzí po asfaltové silnici vedoucí z Břehyně do Starých Splavů. V místě, kde silnice prostupuje mezi vrchy Borný a Malý Borný, odbočuje vpravo do nižšího porostu lesní cesta označená modrou turistickou značkou. Štěrkovou roklí vystoupáme na asfaltovou silničku, tzv. Dělovou cestu. Ta vede SZ-JV směrem po hřebenu a bude pro nás představovat první důležitou orientační linii. Jestliže po ní půjdeme vlevo na SZ, po čase se změní v obyčejnou lesní cestu a zarazí nás plot obory. My se po ní vydáme vpravo po modré značce. Po necelém kilometru odbočíme vlevo z kopce dolů. Čeká nás na orientaci náročný úsek. Projdeme okolo lesního posedu a budeme se stále stáčet severozápadně z kopce dolů. Prudkým klesáním projdeme pod Popelovým hřebenem do Dlouhé rokle. Přejdeme úzkou asfaltovou silničku a vstoupíme do rokle zvané Staré Zahrady. Bedlivě sledujeme modrou značku, nikam neodbočujeme, neboť zabloudit zde je velice snadné. Modrá značka nás dovede panensky čistou přírodou a kolem jedinečných skalních útvarů na rozcestí se zelenou značkou. Zde máme možnost volby. Buď půjdeme dále po modré značce do Hradčan, nebo dáme přednost dalšímu putování tichou necivilizovanou krajinou a odbočíme vlevo na zelenou značku, která nás dovede přes Pusté kostely, Skalní a Sennou bránu, Hraničním dolem podél oplocení obory do Starých Splavů (viz výlet C 3). Tuto cestu doporučujeme pouze zdatným turistům, neboť celá trasa měří 50 km.
TRASA "C3"
Ze Starých Splavů se vydáme po modré značce směrem na Provodín, která nás dovede až k úzké asfaltové silničce, která vede podél plotu obory k hájovně Dvojdomí.Zde si všimneme zelené značky, jíž budeme sledovat až do Hradčan. Značka nás vede podél plotu obory až do hlubokého Hraničního dolu. Vystoupáme nahoru, naší pozornosti by neměly uniknout bizardní skalní útvary po obou stranách cesty. Asi po dvou km se dostaneme k malebnému a zajímavému místu zvanému Senná Brána. Zde stávaly dvě chalupy a myslivna, která poskytovala útulek a občerstvení výletníkům. Dochovaná stavba stojí již uvnitř obory, do níž nemáme přístup. Od Brány není daleko k velmi zajímavým skalním útvarům, v minulosti dosti vyhledávaným. Asi po 500 m chůze (stále po úzké asfaltové cestě) odbočíme vpravo po zelené značce, která nás dovede k prvnímu pískovcovému útvaru - Skalní bráně. Jedná se o jakousi zmenšeninu známé Pravčické brány, je asi 4 m vysoká a stejně tak široká. Najdeme ji v prostoru jižně pod vrcholem. Mnohem úchvatnější je však neobyčejná skála, pro niž se vžil název Pusté (Psí) kostely nebo častěji používaný německý název Hundskirche. Dostaneme se k ní, budeme-li dále sledovat zelenou značku. Skála je celá prostoupena chodbami a jeskyněmi, tak že tento velký kamenný blok je vlastně nesen přirozenými pilíři a prostor pod ním je natolik odlehčen, že budí dojem, jakoby se měl každým okamžikem zřítit. Je od Skalní brány vzdálen asi 200 m. Zelená značka nás dovede do Hradčan. Cestou uvidíme několik dalších skalních věží.
Comments